Všechny fotky najdete na Rajčeti: https://www.rajce.idnes.cz/album/TsGr3maAP4jgOVyK

Celou galerii naleznete na rajčeti: https://rajce.net/album/dE3ic51fO9bOZYZI

Celou galerii naleznete na rajčeti: https://mawadani.rajce.idnes.cz/Vyprava_do_Bojova_29._4._2023/

Celou galerii naleznete na rajčeti: https://mawadani.rajce.idnes.cz/Tabor_2022/

Celou galerii naleznete na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/Vyprava_do_Loun_4.-5.6.2022

Celou galerii naleznete na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/Vyprava_do_ZOO_13.-15.5.2022

Odkaz na album na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/Prosecke_skaly_26.3.2022/

Odkaz na album na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/Vanocni_neFilipka_10.-12.12.2021/

Odkaz na album na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/NTM_30.11.2021/

Odkaz na album na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/IQlandia_20.11.2021/

Odkaz na album na rajčeti:

https://mawadani.rajce.idnes.cz/Tabor_2021/

Fotky z Filipky [13.-15.12.2019]

Please try entering https://graph.facebook.com/1913737092039798&type=1&l=75108792da/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Drtinovy rozhledny [20.10. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1913717475375093&type=1&l=77ec8ef4df/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky ze Zbořeného Kostelce [22. 09. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1789417467805095/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z tábora [30. 6. – 14. 7. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1740234829390026/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky ze sekání [22. – 24. 5. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1705740592839450/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z rytířského turnaje [26. 5. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1680789115334598/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z rozhledny [28. 4. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1579597265453784/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Výprava do bazénu [20. 1. 2018]

Please try entering https://graph.facebook.com/1538515079562003/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Vánoční výprava [8. – 10. 12. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1525185177561660/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Bojova [25.  11. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1469155079831337/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Povltavské stezky [23. 9. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1396664720413707/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z tábora [1 – 15. 7. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1362590333821146/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Nižboru [27. 5. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1321414911272022/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Velikonoc [13 – 17. 4. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1301803799899800/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z iQLANDIE [25. 3. 2017]

Please try entering https://graph.facebook.com/1212373682176146/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Filipky [16. – 18. 12. 2016]

Please try entering https://graph.facebook.com/1157896210957227/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z podzimek [26. – 30. 10. 2016]

Please try entering https://graph.facebook.com/1124828844263964/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z Ameriky [1. 10. 2016]

Please try entering https://graph.facebook.com/1091047037642145/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z tábora [2. – 16. 7. 2016]

Please try entering https://graph.facebook.com/1090986477648201/photos?fields=source,link,name,images,album&limit=1000 into your URL bar and seeing if the page loads.

Fotky z ostrova [4. – 5. 7. 2016]

Fotky z Svatého Jana pod skalou [16. 4. 2016]

Fotky z Bařinky [27. 2. – 4. 3. 2016]

1 2 ►

Fotky z bruslení na Dobříši [20. 2. 2016]

Fotky z bazénu co se zvrhlo v bruslení [23. 1. 2016]

Fotky z Filipky [18. – 20. 12. 2015]

Fotky z Kocáby [14. 11. 2015]

Fotky z podzimního táboření [28. 10. – 1. 11. 2015]

Fotky ze schůzky [24. 10. 2015]

Fotky ze Staré Huti [10. 10. 2015]

PS. Mithákši chtěla fotit od pasu dolů.

Fotky z oslavy 30 let založení kmene Mawadani – setkání na louce [28. – 30. 8. 2015]

Fotky z tábora [15. – 28. 8. 2015]

Fotky ze sekání [19. – 21. 6. 2015]

Fotky z Vyhlídky Máj [13. 6. 2015]

Fotky z Velikonočních Chrobol [2. – 6. 4. 2015]

Fotky z hvězdárny [14. 2. 2015]

Fotky z Měřína [24. 1. 2015]

Fotky z Filipky [12. – 14. 12. 2014]

Fotky z Milešovky [22. 11. 2014]

Fotky z letního indiánského tábora 2014 [19. 7. – 2. 8. 2014]

Fotky z výpravy na Třeštibok (4. 10. 2014)

Velikonoční výprava na Chroboly

1. den
Přijeli jsme na zastávku. Potom já (Ami), Vilda, Ruda, Daník a Mithákši jsme jeli autobusem. Autobus měl velké zpoždění, Jeli jsme totiž v zácpě. Potom jsme vystoupili a koupili jsme si Zonku, colu. Jelikož měl autobus zpoždění, tak jsme pak další autobus nestihli. :'( Museli jsme jít na vlak. Měli jsme ještě 1 hod., tak jsme šli na krásné náměstí a krásný kostel sv. Jakuba. Pak jsem si tam zapomněla bundu (ale našli jsme ji). Uf. Potom jsme vystoupili a čekal nás Vakantýča (ale šli jsme pěšky). Šli jsme asi 4 km do chaty. Pak jsme přišli na chatu, jupí. 🙂 Na chatě jsme si dali svačinu. Mňam! Pak já a Wakanteča jsme hráli Člověče, nezlob se. Potom jsme šli hledat kešky. Pak jsme šli domů. Cestou jsme hráli Dračí doupě. Hráli: Já, Ruda, Daník. Potom jsme přišli na chatu a dělali večeři. Ale nepovedlo se, tak jsme si nakonec bez Vildy dali oárek a pak jsme šli spát.

2. den
Ráno jsme pomáhal rozdělat Daníkovi oheň. Museli jsme udělat rychle snídani, protože nám jel vlak. Střelou jsme se vystřelili na nádraží. Vlakem jsme jeli do Stožce. Daník nás krmil o skvělých bramborácích, které dělají v místním lokále. Šli jsme směrem na Stožeckou kapli. Po cestě jsme hráli Bomba, Povodeň a Vietnamci, do krytu! a samozřejmě Dračí doupě. Když jsme došli na křižovatku, hráli jsme Trpaslíka. Daník nehrál a Vilík se naprdnul, protože byl trpaslík, takže se půlku výletu coural 50 m za námi. Občas i popoběhl. Došli jsme ke kapli, nasvačili se, vyšli na skálu a šli jsme zase dolů. U odpočívadla jsme hráli plácání přes ruce a čing-čong. Pak jsme s Wakantečou hrál Dračák. Pršelo a Amálka si nechtěla vzít na sebe bundu. Chtěli jsme jít na tu soví stezku, ale protože pršelo, nešli jsme tam, tudíž jsme jeli dřívějším vlakem. V chatě jsem s Wakantečou hrál Magiky a pak s Wakantečou a s Vilíkem Člověče, nezlob se. K večeři byla Zelená bašta. Pak jsme četli 1000 věcí, co mě serou. Pak jsme šli spát. Až na Vildu, který si nechtěl vyčistit zuby.
Ruda

3. den – sobota
Ráno jsme se probudil strašně brzo, šel jsem na záchod a potom jsem začal lumpačit. Vzbudil jsem celou chalupu. Ruda mi říkal: „Už toho nech, K***A!“. Potom jsme šli dělat snídani. Trvalo to strašně dlouho. Rudovi vůbec nešel zapálit oheň. Po snídani jsme hráli Země- město. Mě to ale vůbec nebavilo. Vyhrál Ruda, já jsme měl celkem 10 bodů. Potom jsme s Wakantečou hráli hry s mapami. Šlo nám to docela dobře, ale Ruda nám nesměl radit, protože všechno věděl. Potom přijela Thakáya, Klára a Čanku. Hráli jsme Ruskou schovku. Nešlo mě moc vidět, protože jsem měl maskáčový oblečení. Pak nás Mithákši zavolala na oběd. Měli jsme zbytky od včera. Po obědě nám Klára a Čanku udělali stopovačku. Nemohli jsme se v tom najít, ale potom nám řekla Klára a Čanku, ať si poskládáme papírky a jdeme podle nich. Pak už jsme se v tom vyznali. Šli jsme dál po silnici, pod kamenem jsme našli papír, na kterém bylo napsáno, že vosy sežraly buchty. Šli jsme za bzučením, našli jsme (Daník) vosy a ty nám daly dortíčky. Potom jsme šli domů na chatu. A pak už byla večeře. Byla moc dobrá, měli jsme rýži. Byl jsem moc unavený, tak jsem si vyčistil zuby a šel jsem spát. Mithákši mi četla knížku. Usnul jsem v půlce třetí kapitoly. Ostatní večer hráli Mafiány. Hráli jsme tři hry a všechny se vážně povedly!
Vilík

4. den – neděle
Nej hláška: Amálka – moje tkaničky jsou blbé jak Ruda.
Ráno jsme se nečekaně vydali pro proutky na pomlázky (kluci) a holky šly barvit vajíčka. Cestou jsme se strašně nudili, a tak jsme hráli Kontakt. Po cca kilometru a půl jsme našli konečně super proutí, které bylo pevné a ohebné. Asi po 10 min řezání kolem nás projel tak 10letej tlustej hošík na kole. 😀 Cestou na zpět jsme opět hráli Kontakt, až na to, že začlo pršet. Naštěstí to byla rychlovka. Když jsme přišli na chatu, začali jsme plést: Čanku byl nejrychlejší, pak dopletl Wakanteča, pak Ruda, následoval Vilík, ale já… Ano, upletla mi ji Amálka. 😀 (Jak trapné :D) Později jsme šli já, Ruda, Wakanteča a Amálka na skálu se kouknout na Kešku. Já si sedřel strup z kolene a tekla mi krev, ale v poho. Potom jsme si zahráli dvě hry schovky (ruské), obě jsem vyhrál :3. Potom už jsme šli jen na večeři a šli jsme spát… Já spal na zemi. 🙁
Daník

5. den – den-D (pondělí)
Ráno jsme se probudili a šli jsme jak by řekl Láďa H.: „Ať už jdete dnes v Praze holky vyšukat, nebo vyšupat,…“ vyšupat holky. Ruda se naštval, že mu Mithákši nechce dát stužku. 😀 K snídani byly zbytky ze snídaní a pak následoval !úklid! Po 1 hodině uklízení jsme se nasoukali do Draka a do Střely a vyrazili jsme vstříc svému osudu. 😀 První zastávka se konala na tábořišti… Lávka spadla… Stromy pryč… 🙁 No nic, druhá zastávka: Tesco. Byli jsme nakoupit rohlíky a šunku a šli jsme si sednout na plácek ve stínu vedle Tesca… Tam jsme se nasvačili a vyrazili jsme. Cestou plnou hádek Ami a Vildy se stalo něco velkého… Střela najela 100000 km!!! :3 ve vozidle jsme udělali menší oslavu a pak byl konec výpravy.
Daník :*

Fotky z výpravy na Medník [15. 3. 2014]

Výprava na Medník aneb Honba za kandíkem

Uskutečněno: 15. 3. L. P. 2014
Úcastníci: Já (Rudolf), Leontýna, Mithákši, Wakanteča, Lucka Thakáya, Vilík, Amálka, Átayela a Andrej

Ráno jsem jel autobusem do Davle. Cestou na nádraží jsem potkal Mithákši s Wakantečou. Pak jsem šel k ťamanům do večerky a Wakanteča s Mithákši na mě čekali cca 200 hodin. Koupil jsem si tam Hořické trubičky a jemně perlivou minerálku.
Na nádraží jsme potkali Andreje, Pak se přisunul zbytek výpravy.
Jeli jsme tuším do Luk pod Medníkem (do Pikovic, pozn. red.), odtud jsme vyrazili na obávaný vrch Medník. Cestou jsme kecali a samozřejmě hledali kandík psí zub. Tudíž byla každá druhá kytka považována za kandík. První skutečný kandík našel Wakanteča. Poté jsme našli místo, kde jich bylo jak nasráno naseto. Začalo poprchávat, tak jsme se schovali do blízkého přístřešku. Tam jsme asi hodinu hráli Kontakt. Potom jsme šli dál k vrcholu. Za nějaký ten čas jsme tam byli a pak jsme šli dolů, do Pikovic, (Téměř) všichni jsme se těšili do cukrárny, ale nic moc tam neměli. Cestou do Davle přede mnou Vilík, Amálka a Leontýna z jakéhosi neznámého důvodu zdrhali a někteří i prudili. Tak jsme to nevydržel a popatlal jsem Vilíkovi obličej blátem. Po cestě jsme také viděli fajnovou loďku s volantem, do které jsme si samozřejmě musel sednout.
Na nádraží jsme dělali jantařiny (jak taky jinak).
Protože mi jel autobus, musel jsem nádraží opustit předčasně. Víc už nevím.

Konec

Ruda

Fotky z Národního technického muzea [15. 2. 2014]

Sraz jsme měli v Davli na autobusové zastávce v 9.20 hod.
Jeli jsme – Mithákši, Ruda, já, Daník, Vilík, Amálka, Átayela, a Filip – do Prahy a tam jsme šli do Technického muzea.
Tam jsme šli k lokomotivě a tam náš Átayela vyfotil. A pak jsme se rozeběhli do různých pater. Viděli jsme auta, vlaky, malé i velké motorky.
Já, Vilík a Filip jsme šli do hrací místnosti. Stavěli jsme si z Merkuru, skákali jsme po deskách, které ukazovaly buď červenou nebo zelenou. Nahrávali jsme si hlas. A pak jsme ho poslouchali.
Rentgenovali jsme kufry a pak jsme šli do astronomické místnosti, bylo tam málo světla a bludiště cest. Nemohli jsme sáhnout ani na zeď, protože v ní byla elektrika a pak jsme chtěli jít do televizní místnosti, ale nemohli jsme, protože zrovna připravovali film.
A pak jsme šli do herní místnosti a tam jsme svačili, dokud jsme nejeli dolů do dolů. A tam jsme se koukali na odstřel, protože tam byla malá televize a pak jsme šli k větší televizi, kde jsme koukali na odstřel podruhé a pak jsme šli dál. Tam byly dotykové obrazovky. Hráli jsme na nich jedinou hru – protože tam jiná hra nebyla. Hráli jsme hru, kde se odstřelovaly doly. A pak jsme já, Filip a Vilík hráli a neslyšeli Mithákši, když nás volala, abysme šli za nima, ale my jsme neslyšeli. Až o chvíli později nám Filip řekl, že tady už nikdo není, tak jsme je tam chvíli hledali a pak jsme šli za nimi. Pak jsme se chvíli vyřádili stavěním Merkuru a pak jsme šli na autobus, ale chvíli předtím jsme svačili. Potom jsme už jen jeli domů.

Martin

Fotky z výpravy do bazénu [11. 1. 2014]

Proto, že píšu poprvé, tak nevím co mám napsat. Musím se ještě zamyslet.

11. 1. 2014 Jsme jeli na bazén. Já, Mitákši, Leontýna, Daník, Ataila, Vakantyča, Ilévin a pak ještě někdo jsme se klouzali na tobogánech. Mitákši měla hezké puntíkaté plavky. Pak jsme šli do víhřivky. Šli jsme i do sauny, ale já jsem šla hned ven, protože tam byla velká mlha a moc vedro. Šla jsem i do bazénku pro menší, ale pak jsem šla zase ven (protože jsem skoušela jaká je voda). Na tobogánu jsme dělali vláček. Už už jsme chtěli jet domů, ale já jsem chtěla hrát kohoutí zápasy. Hrál(a): LOTÝ, MITÁKŠI, DAN, ATAILA, VAKANTYČA, ILÉVIN. Bylo to príma.  Vilda celou noc zvracel takže nejel. Je mi to moc líto.  Potom jsme se museli osprchovat. Pak jsme svačili v bufetu. Mňam. Potom jsme jeli Ilévin a Vakantyčovým autem domů. Daník v autě hrál hry na mobilu a Ruda hrál na tabletu. Pak jsme dorazili do Hvozdnice, a tam jsem se první rozloučila. Pak už jsem nevěděla, kdo odcházel.

KONEC

Ami

Fotky z výpravy na Filipku [13 – 15. 12. 2013]

*Jelikož stále píšu zápisy do kroniky, tak jsem zas dostala kroniku abych jsem objedno psala! Že ano Mithákši!

V pátek 2013 byl Atayela nemocný, a tak jsme museli jet bez něho.  Když jsme vyjeli z Hvozdnice tak jsme se, ale museli zastavit na Smíchově pro Čankovo „kočku“ a Zeeka a jeho holku a někoho známou Mirku. Mezitím jak všichni přijížděli tak Dan a já jsme prohledávali Čankovo „nové“ auto.

Cesta tam byla dlouhá a únavná, ale jakmile se naše a Zeekovo auto s námi dostávalo výše do „Hor“ byla silnice namrzlá a proto byla sranda.

Na místě jsme dojeli a taky kam jsme měli dojet byl překvapivé sníh! Sněhu bylo dostatek aby jsme se propadli a pomalu nám vlez do bot.

Po dlouhém domlouvání kde kdo bude spát se vařila večeře (velmi dobrá večeře). Nevím kdo kdy šel první spát, ale postupně se šlo okolo 12 hodiny v noci. 😀

Druhý den přijeli prudiči Wakanteča, Takája, Mithákši (a Míša, pozn. red.), kteří nás hned začali komandovat. Po obědosnídani jsme se rozdělili do dvou skupin běžkaře a neběžkaře. Ty co měli běžky si našli nějakou trasu ani nwm jakou a jeli. A zbytek šel na procházku při níž já, Daník a Martínek jsme jezdili z kopce jestli v tu danou chvíli nějaký byl.

Když už se setmělo, šli jsme ozdobit stromeček do lesa (začátek lesa). Po ozdobení se zkoušelo zpívat koledy, jelikož to moc nešlo a jezdili okolo nás opozdilí běžkaři. Po večerní vycházce jsme si rozdávali dárky. Jako Mawadani dostali hry, ale nepamatuju si všechny, ale 1. Carcasonne → zimní krajina. A tu hru co si nepamatuju jak se jmenuje, jsme se snažili hrát, ale moc nám to nešlo.

Druhý den, zas ty dvě skupiny (běžkaři, neběžkaři) šli každý zas po své trase. Odpoledne jsme se, ale museli zbalit, protože pobyt končil.  No a na večer všichni jeli domů. Někteří dříve někteří později.

Leontýna

Fotky z Řípu [30.11.2013]

Konec

Bratři Jakovljevičovi

Fotky z tábora 2013 [30.11.2013]

Zápis z kroniky:

První den jsme šli na chvojí. Bylo to náročný! Sbíraly jsme přitom borůvky. Před spaním jsme zpívali indiánskou píseň. Pak jsme si šli vyčistit zuby a spát.

Historky z prvního dne.
1. Adam se ptal na Čankovu kočku a Ruda řekl „Myslíš Kláru?“
2. Ruda si dopoval svaly 3 dávkami vosího jedu.

Druhý den jsme strávili zábavnou prací. Při kopání latrín jsme si povídaly s Daníkem, který seděl a tvořil na té postavené latríně. Také jsme se pokoušeli postavit Owanziho kouzelnou tyč na provázek od chlopní, ale po skotském stylu se nám to nedařilo a to co nám říkal Wakanteča jsme nebyly schopni pochopit. Skončilo to tak, že jsme rozbili jednu týpíovku, vyrobyly spoustu nepořádku a vykašlali jsme se na to. Druhý den nám také unesli náčelníka a zaútočili flusačkou.

V neděli odjela Bára. Přišel náš kamarád, pes Jarmil. Opejkali jsme buřty. Klárka, Dan a Adam měli službu. Poprvé jsme měli noční hlídku. Kluci šli do lesa na dříví. Dělali jsem v týpí ohniště. Večer nám tam hořel oheň. Psali jsme dopisi. Bára se bála na hlídce. Osmkrát zbudila Mithákši a dvakrát Wakanteču.

V pondělí přijela Iléwin. Holky pletly copánky. Mithákši nám před spaním přečetla pohádku.

V úterý jsme šly na borůvky. Přijela Leontýnka. A byly jsme odnést železa ufounům.

Ve středu jsme dostali další vzkaz od ufounů. Dostali jsme flusačky a sádrové mýdlo, ve kterém byli kamínky. Hráli jsme hru se zvířátky a myslivcem.

Čtvrtek – hlášky dne
1. Tak na to nehraj, když to neumíš ne!! (budíček na flétnu)
2. Dolfy, ty jsi mostrum
3. Radecký marš!! (a Ruda ho zapíská)
4. „A dost“ pronesl Adam a opět rozbil zoufalce

Cesta ke koupalšti a koupání
Když jsme měli mít akorát svačinu tak jsme jeli na koupaliště. Cesta byla strašidelná až děsivá, protože jsme málem nedojeli!! Voyager měl problémy, ale jinak cajk jak pes. Když jsme přijeli, hledali jsme místo na parkování. Pak nastalo velké lenošení a hráli jsme Bang. Většinou jsme se šli ochladit do vody. Pak šel Adam, Ruda, Dan a Leo skákat ze skokánku. Dan skočil jako poslední, ale přeci jen. Pak jsme museli jet. Cesta zpět už byla v pohodě.

Pátek – co významného se událo
Ráno jsme normálně stávali, to ještě není tak významné, protože to je klasika. Ale to, že konečně jsme dostali hrách, to už stojí zapsat do kroniky. Ještě před tím, než jsme dostali nějaký hrách, museli jsme rozluštit vzkaz od ufonů. Po rozluštění vzkazu bylo jasné, že flusačky nedali nám, ale my je ukradli! A nakazili jednoho z nás! Aby zabíjel! Jenže u pow na něj možná přišli. Myslím tím Klárku, Páju, Evu a Adama. Hodně jsem přeskočila, protože odpoledne se hrály hry. Jako třeba veverčí ocásky, sochaře a vůně. Poté si dělal každý co chtěl. Nebo spíše byla večeře. Co by mělo být významné je to, že Čanku odjel, ale přijel Zbyněk. Na večerní pow se rozhodlo kdo je infokovaný. A poté se hráli Mafiáni. Zpívala se večerní píseň a šlo se spát.

Sobota – co významného se událo
Ráno nám přišel další dopis od ufounů. Pak jsme šli vyměnit artefakt za Átayelu. Našli jsme ho na Rovný jak spí pod stromem, pak jsme ho odnesli do tábora. Léčili jsme Adama, aby se nestali ufounem. K obědu jsme měli kuskus. Stavěli jsme saunu. Poté jsme do ní šli. K večeři byla květáková polévka.

Neděle – miss mokrý tričko
V neděli jsme hráli hru, kde děti plnili různé úkoly na stanovištích. Pizízovo stanoviště spočívalo v úkolu nasbírat luční kvítí. Všichni sbírali jak diví až na Daníka. Tomu jsem připravil speciální úkol. Řekl jsem Daníkovi, že si musí sundat tričko a hodit ho do potoka. Daník v zápalu hry neváhal a strhnul ze sebe triko, mrsknul ho do potoka a v mém speciálním úkolu znělo: Vymáchat a neždímat. Při nasazování mokrého trika vypadal Daník jako by si nasazoval latex. Když jsem Daníka vypustil na další stanoviště, tak Daník spoluhráčům pokládal otázky stylu: Ty nejsi mokrej? Na stanovišti u Danči se dozvděl, že to nebylo v úkolu. A takl Daník v neděli vyhrál miss morký tričko.

V úterý jsme šli do Petrovic. V Petrovicích byly nákupy jako každý rok. Skoro všichni si četli Bravo, nebo Popcorn a natláskali se sladkostma. (Není v kronice: Po nákupu jsme si šli sednou do stínu, kde jsme se rozdělili nezávisle na holky a kluky. U kluků seděla Mithákši a přečítala Plážové love story z Brava. Všichni jí napjatě poslouchali a když příběh přecházel ke konci, přišel Daník, že něco potřebuje. Posluchači nevěřícně zvedli oči a ihned se zvedla ozvěna negativních hlasů “ Dane??!! sedni si!!, právě to vrcholí!!, mlč!! A tak byl Dan ve dvou vteřinách umlčen a usazen vedle nás.) Když jsme dorazili z Petrovic tak byl oběd. Byly brambory s tvarohem a sýrem. Odpoledne se hrála hra Zloději. To je to, že nás nikdo nesmí vidět, ale musíme při tom dělat úkoly. Zatím se neví kdo vyhrál, protože nebyla večerní pow. Důvod, proč nebyla pow? Átayela a ostatní přikázali, aby jsme zbalili spacák, karimatku, pižamo. Kde bylo na nás jaký přístřešek budeme mít a oheň kde budeme mít. Ještě k nám přibalili Pizíze a Adama, aby nám pomohli. Když se začalo stmívat znenadání přišel Átayela a Wakanteča nám zkontrolovat přístřešky a přitom odešel Pizíz a Adam. Jedno jsem ještě nezmínila. Klingon gang a Ponny comando byli od sebe tak 100 m. Tak ještě večer jsme se navštívili a šlo se spát. Připomínka: hodně Štěkali a vyli srnky, psy a jeleni. V noci trošku poprchávalo. Ještě, že byli přístřešky.

Ve středu jsme se probudili v lese pod přístřešky a dospělí v týpí. Když jsme zbalili přístřešky, šli jsme do tábora kde byla připravená snídaně. Ze strachu s bordelu ani radši vedoucí nebodovali týpí, ale tábořiště, kde jsme spali přes noc. Po obědě jsme hráli…vlastně jsme nic nehráli, protože byl polední klid. Potom jsme hráli Latrínu, jenom že u prostřed hry přijeli Páji rodiče a odvezli si ji a Evu. A potom si dělal každý co chtěl.

Čtvrtek
Ráno jsme se nečekaně probudili na snídani. Po pow jsme šli za Átayelou, který odnášel štít, i když nechtěl. Byl totiž infikován. Poté jsme šli na půldenní výlet po stopách Átayely. Na výletě byl krásný výhled, horko a vítr. Došli jsme na louku a uprostřed ní byl strom. U něho jsme strávili hodinu a událo se spoustu věcí. Jako třeba Okíya zkoušel pokus při kterým si chtěl depilovat lupou nohu, ale protože to neuměl, tak mu to nevyšlo. Další bylo, že Daník skákal ze stromu, ale spíše to vypadalo jako profesionální pád. Dalekou obklikou se šlo zpět do tábora. Při níž nás vedl Wakanteča. Byly velké obavy jestli vůbec do toho tábora se někdy vrátíme pod Wakantečovo vedením. Když jsme došli na správnou cestu, byli všichni rádi, že přežili. Pak byla večeře a konec.

Hlášky:

Pizíz: Tvůj bombon si dám vždycky rád. (Říká ze spání)

Fotky z velikonoc [28.3 – 1.4.2013]

Zápis z kroniky:

1.den

Ruda měl po ránu těžkou mentální retardaci. Měl zavolat Wakantečovi, ale místo toho jel autobusem do Hvozdnice. Sraz jsme měli v 9:30 ve Hvozdnici před farou. Přilétla tam bílá Střela. Voyager se doplazil s Átayelou, Rudou, Áňou a Alešem. Tak jsme se tam nakonec všichni sešli, ale než jsme vyrazili, tak se Daník musel vrátit 2x pro věci – JANTAR… Jedem!! Pak jsme tedy vyrazili, ale „skoro“ všem bylo trochu špatně. Tak jsme tedy přijeli, Átayela převzal chatu, nasvačili jsme se a šli na procházku. Šli jsme jsme kolem řeky a Wakanteča vyhlásil hru, kdo se trefí do vzduchové bubliny. Šli jsme podél řeky a házeli ledy do vody. TAKÉ JSME PAK HRÁLI HRU Paparazzi. Když jsme dorazili do chaty, tak jsme dělali večeři (oběd) a při tom jsme hráli karty – prší, kent, červená bere atd. Po večeři jsme šli spát a k tomu nám Átayela četl pohádku na dobrou noc. Rudu tato pohádka velice bavila, my jsme radši spali.

Áňa ( cenzurováno ).

2.den

Snídani jsme měli okolo 11:00, takže takový snídaňooběd. Pak jsme se uchýlili do lesa pro dřevo, mezitím Áňa a Ruda myli nádobí. Při řezání dřeva se Daník říznul. Mithákši se skoro rozplakala, protože jí ujel autobus a nikdo krom Rudy nebral telefon. Takže Wakanteča musel jet až do Písku. Když přijeli po asi třištvrtě hodině, tak jsme šli na procházku, při ní jsme hrály středověk.. Poté jsme v lese stavěli domečky a vyhrál Aleš, ale po této soutěži byl většině zima doku jsme nedošli do chaty. V chatě se dělala večeře a četl se Vinetů. Jenomže při večeři se udělalo takové horko, že jsme se chladili studenou vodou. Vinetů se četl opravdu dlouho, pro některé byl opravdu zajímavý a někteří po nějaké té hodině usli.

Leo

3.den

Ráno jeli Ziik a Wakanteča nakoupit do Písku. Přivezli nám pečivo, buřty na večer, ale zapomněli na hořčici. Mezitím, co byli v Písku jsme vařili 200 let čaj. Čaj byl hotový zrovna když přijeli Wakanteča se Ziikem. Pak byla snídaně. Po snídani šli Leo a Daník mýt nádobí a my ostatní jsme šli nosit dřevo. Když bylo dřevo hotové, tak někteří si šli zahrát fotbal a Wakanteča s Átayelou mi začali říkat Fernando, protože jsme zahodil asi 1000 šancí. Po fotbale jsme šli na hrad Zvíkov. Po cestě jsme plivali a házeli šutry z mostu, hráli jsme dračák – multiplayer. Wakanteča si na Zvíkově koupil Povídky Malostranské a Ůstavu ČSSR tuším z roku 1960. Večer přijelo Toledo s posledními 5 napsanými členy. Ještě něco, Wakanteča a Ziik udili točeňák a vzniklo z toho nepopsatelná hrůza. K večeři jsme opékali buřty a ještě byla bramboračka. Po večeři jsme hráli Parlament a pak jsme si četli.

Ruda

4.den

Ráno jsme se probudili (nečekaně) a najedli jsme se. Po snídani jsme se kluci vydali na proutky na pomlázky. Celou vesnici jsme vyplenily od proutí a to je přeci super!! Aleš ztratil cestou nůž a museli jsme ho cestou najít. Naštěstí jsme ho našli. Pak ale začal ten největší boj: pletení pomlázek. Byl to krutý boj, ale naštěstí jsme vyhráli. Holky zatím barvili vajíčka. Pak se hrál chvilku fotbal a pak se hrála 30 minut schovka. Dan a Wakanteča byli nejlepší. Pak se rozdělal oheň a opíkali se opět buřty. Pak se vevnitř hráli různé hry s kartami. Pak se četl Venitou a šlo se spát.

A pak se Daník podepsal.

5.den

Vstávali jsme někdy kolem 10 hodiny. Většina z nás si už začala pomalu balit věci, ale stejně jsme to museli přerušit, abychom se nasnídali. Po snídani jsme si dobalili věci a pustili jsme se do uklízení chaty. Když jsme to měli skoro hotové, šli jsme si házet s talířem. Hráli jsme trpaslíka a Iléwin navrhla, že kdo prohraje, pomůže Mithákši s mytím podlahy v chodbičce. Nakonec to ale prohrála ona. Pak jsme si ještě chvíli házeli s talířem. Asi v půl jedné jsme začali dávat batohy do auta. 10 minut před odjezdem jsem zjistil, že se mi zase ztratil nůž. Někdy za půlkou cesty autem mi bylo špatně a zvracel jsem. Pozoroval mě při tom roztomilý pejsek. Ve Hvozdnici jsme si ještě rozebrali vajíčka od snídaně. Bylo to tam moc fajn.

Aleš

Fotky z Povltavské stezky [9. 3. 2013]

Zápis z kroniky:
V sobotu 9. března jsme jeli na Svatojánské proudy.

Jeli: Leontýnka, Ruda, Mithákši, Anička, Andrej, Wakanteča, Átayela a Bára.

Sraz byl v 8:35 před farou a autem jsme jely na zastávku do Štěchovic, kde jsme nastoupily do autobusu 438, Vystoupily jsme ve Štěchovicích a šli k Vltavě a tam jsme šli po zelené stezce. Cestou jsme sbírali barevné lístky. Pak asi v půlce cesty jsme si daly svačinu. Celou cestu jsme šli podél Vltavy a procházely jsme i dvěma skalními tunely. Čas od času jsme na druhé straně řeky viděly vodopád. Často byly dobré výhledy. A pak jsme jely domů.

Jirka.

Fotky z IQ parku [26. 1. 2013]

Zápis z kroniky:

Dne 26.1.2013 jsme jeli na výlet do IQ parku v Liberci. Jelo nás tam 13 lidí: Já – Ánička, Aleš, Átayela, Mithákši, Iléwin, Ruda, Dan

Leontýkna, Andrej, Pepa, Nikča, Lucka, a Amálka.

Sraz jsme měli v Davli. Z Davle jsme jeli na Smíchovské nádraží a odtamtud metrem na Černý most. Z Černého mostu jsme
pak jeli autobusem až do Liberce. Tato cesta byla příjemná, protože každý dostal sluchátka, mohl se dívat na filmy, poslouchat hudbu, hrát hry, nebo se dívat na televizi. Cestou jsme také dostali něco k pití a při vystupování něco malého k snědku.
Když jsme pak vystoupili, šli jsme rovnou do IQ parku. Zaplatili jsme, dali si šaty do klece a vrhli jsme se na atrakce.
IQ park měl celkem 4 patra a tolik atrakcí, že bych je nepopslala ani na 100 stránkách. Bylo tam např. Zrdcadlové bludiště, most,
po kterém když člověk šel, tak to vypadalo, že se hýbe ( Točí se vám hlava. pozn. red. ). Kladky, houpačka ( jeden člověk se houpal a tím houpal i toho druhého ), plasmová koule, lod‘  ( byla nakřivo, jakoby ztroskotala ), počasí ( Člověk si stoupl před modrou zed‘  a byl snímán kamerou – před ním byla obrazovka na které viděl, jakoby byl moderátor počasí ), vozíček, různé hlavolamy, bubliny ( např. bublina do které se vešel člověk ), Fakírovo lože, průnik obličejů, obří židle, porovnání s nejvyšším mužem planety, průřez toaletou, závod kuliček, hlava na tácu, hasičská tyč, zemětřesení….a ještě spousta dalších věcí.

Všem se nám to moc líbilo a myslím, že na to nikdy nezapomeneme.

Áňa

Fotky z výpravy na Chroboly [25 – 28.10. 2012]

Zápis z kroniky:
Byli: Dan, Ruda, Leo, Amálka, Átayela, Ziik, Wakanteča, Mithákši, Pepa, Iléwin

1.Den ( příjezd )

Odjezd: z Hvozdnice 6:46

Když jsme nastoupili do autobusu 314, tak jsme zjistili v Měchenicích, že Ruda je tak trapnej, protože jede s maminkou v autě.
Na Knížecí v autobuse od paní řidičky jsme dostali bonbony a také jsme hráli hru kdo KDO PRVNÍ VIDÍ DOSTANE BODY
ani nevím kdo to vyhrál, ale bylo to vyrovnané. ( Jelikož Ruda chce KOUPIL SI MODRÉ PITÍ )
Ziik nás vyzvednul ( svoji nej. Octávkou ) a jeli jsme na chatu. Dále jsme šli na procházku kde jsme našli už námi nalezené KEŠKY. Našli jsme asi dvě. Z této procházky máme asi největší zážitek, že jsme viděli JELENA. Večer přijel Wakanteča a hrály jsme MĚSTEČKO PALERMO. ( Připomínám byli párky, ale tentokrát né v rozletu ).

2.Den

Jsme šli na procházku. Nechtíc jsme šli na PATRIARCHU, mezitím se hrálo ZAKÁZANÉ SLOVA ANO, NE, JO. Potom Átayela vyvolal výzvu maxi velký kopec, který vyšli všichni. Došli jsme na rozhlednu LIBÍN. Ruda vyhrál ANO, NE, JO. Na chatě jsme jedli ČÍNSKOU POLÍVKU a hráli jsme spoustu her a mezitím WAKANTEČA vařil.                 NEJ. AKCE BYLA KRESLENÍ DO FOTOAPARÁTU.

3.Den

MITHÁKŠI, ILÉWIN, PEPA přijeli v 1 hodinu ráno. Tento den byl velmi dobrý a asi nejlepší, protože sněžilo a nasněžilo celkem dost a jako jediný Átayela se s námi kouloval. Mezi tím jsme hrály MACHÁČKA, KOSTKY, PARLAMENT. Mi děti jsme udělali naše nej. Výtvory. ( Hráli jsme o nádobí a o pomoc při večeři ( prohráli LEO, ÁTAYELA, ZIIK)), hráli jsme MAFIÁNY, při této hře mě zabili, protože jsme měla v břiše křeče, kvůli tomu, že jsme měla zaražený prdy a nemohla jsme se bránit.

4.Den

Bylo nasněženo!

Ziikovo auto: baterka pořádně nefungovala, měl letní gumy, bylo 7 cm sněhu a co KORDOBA? Podobně to samý ( TA MĚLA ZIMNÍ GUMY! Ale úplně sjetý pozn. red). Ziik jel první a hrnul před sebou sníh jako rolba. Mezi touto cestou domů, sníh skoro všechen roztál.

Leontýnka

Fotky z Posázavské stezky [29. 9. 2012]

Fotky z tábora 2012 [30. 6. – 14.7 2012]

Zápis z kroniky:

Účastníci: Mithákši, Átayela, Okiýa, Wakanteča, Danča, Iléwin, Luciště, Filip, Adam, Pizíz, Ruda, Daník a Pája.

Návštěvnívi: Čanku, Klára, Maške, Wačí a Zbyněk

Sobota – 30.6.

V sobotu ránu jsme se sešli na Smíchově. Autobus nás zavezl na náměstí v Sušici, kde na nás čekal Čanku s jumperem a odvezl

nás v kufru dodávky. Měli jsme tam tmu, takže to byla sranda. Na táboře když jsme vybalili věci, jsem museli jít na chvojí.

Chvojí píchalo a k tomu bylo horko, takže jsme byli unaveni. Večer jsme na ohníčku opékali buřty a Čanku nám k tomu zahrál pár

písniček. Večer jsme v klidu usnuli, ale v noci byla velká bouřka a vítr, až se nám trochu kýval stan.

Pája

Neděle – 1.7.

Přes noc byla strašná bouřka, až nám z toho spadla latrína. Na ranním pow nám byla sdělena táborová hra. Naším úkolem byla

najít kotlíky se surovinami. Při cestě jsme vymýšleli název našeho města. Verdikt není známí, ale tady jsou nejlepší: Sheldonopolis, Springfield, Dota city, Los dotas….. Nejlepší byl Sheldonopolis, ale nikdo se mnou nesouhlasil. Kotlík jsme i při

nejlepším vůli nemohli najít a tak nám to musel Átayela znova vysvětlit. Našli jsme čtyři kotlíky, ale ten kámen nemůžem najít! Když už začínalo pršet, tak jsme se na to

vykašlali a šli do tábora. Večer opět pršelo a tak jsme neměli hlídku.

Daník a Adam

Pondělí – 2.7.

Ráno několik z nás probudil křik vran. Dopoledne jsme našli pátý kotlík. Odpoledne jsme stavěli budovy: kamenolom, pila dřevorubecké stavení.

Filip a Ruda

Úterý – 3.7.

Ráno vypadalo jako normální, pár deštivých přeháněk. Mezitím Wakanteča a já jsme káceli dřevo, Dali jsme si asi tři hodinovou pauzu a pak jsme to doštípali. Kolem sedmé hodiny večer začalo pršet. Déšť nepřestával a zesiloval se. Potok pomalu stoupal k výšinám. Přes dolní lávku tekla voda a celou noc pršelo. K ránu byl potok v poho a déšť přestal. Ráno bylo v poho.

Pizíz ( cenzurováno )

Středa – 4.7.

Ránojsme lovili skautskou lednici pod stromem. Potom jsme hráli hru jménem pošty. Předávali jsme různé dopisy a vyhýbali jsme se indiánovi. Když nás chytl

indián tak nám sebral nějaké peníze. Vyhrál Ruda, protože měl nejvíc peněz. Večer sme stříleli z luku. V noci k nám přišli skauti sebrali nám: sladkosti, hrnce, sekeru…. Přidal se k nám pes jménem jarmil. Prohlásili jsme ho za táborového psa. Později

jsme zjistili, že se jmenuje Čárlí. Jednou se rozeběhl do lesa, ale my jsme nevěděli proč a pak jsme zjistili, že se hnal za zajícem. Když dostal vodu a za jídlo kus kus napil se, ale jídla se ani nedotkl. Z potoka vylovil buřty, které nám při velkém dešti uplavali a snědl je.

Filip

Čtvrtek – 5.7.

Ráno( tedy spíš dopoledne ) jsme šli skautům vrátit přepad. Vzali jsme jim vlajku a tu jejich posvátnou sekyrku, ale když nám dali naše věci, tak jsme jim je vrátili.

Byla to nuda, protože se vůbec nebránili. Potom šli Átayela, Wakanteča a Pizíz vrátit Jarmila ( Charliho ). Poté jsme zjistili, že se jmenuje Johny. Také jsme dražili směky a zpívali jsme písničky a hráli Otce Abrahama, co měl sedm synů.

Ruda

Pátek – 6.7.

Wakanteča, já, Pepa a Átayela jsme šli na bombo kládu ( průměr 35 centimetrů pozn. red. ) a udělali jsme z toho špalíky do kamen. Strom nechtěl jít k zemi a

tak jsme ho káceli na dvakrát, pepovi se udělali dva puchejře. Strom jsme nesli dolů a nasekali ho. Strom jsme káceli k zemi hodinu a půl. Ruda byl nemocnej a pája taky. Všichni měli blitku a sračku.

Pizíz

Sobota – 7.7.

V sobotu v půl osmé služba vstala, rozdělala oheň a čekala až přijede Iléwin Cordoba s rohlíkama na snídani. Když konečně přišli, oznámili nám, že autu prasknul řemen. Naštěstí tu byl Zbyněk s autem a odjel pro rohlíky. Když jim Átayela zavolal proč tam jsou tak dlouho, řekli nám, že jeli do Klatov vyměnit řemen. A tak byla snídaně v půl jedenácté. Po pozdním poledním klidu jsme šli střílet z luku. Když jsme skončili a šli do kuchyně, byla tam cedulka s nápisem:

„Jestli chcete svoji svačinu vidět v celku jděte po mých stopách“. Když jsme dorazili ke třetí šipce a šli dál čtvrtou už jsme nenašli, tak nám jí Wakanteča ukázal. Trvalo 

nám hodně dlouho než jsme svačinu našli a vrátili se do tábora. Večer jsme potom měli večeři a při pow nám rozdali Tawakin. 

Pája

Neděle – 8.7.

Když jsme vylezli ráno z týpí, viděli jsme přicházet dospělí s dětmi. Mysleli jsme si, že je to Andrej, ale přijela nějaká banda zmatených rodičů, kteří své děti vezli na skautský tábor, a tak jsme je poslali pryč. K večeru jsme viděli jet auto do našeho tábora, tak jsme všichni běželi k autům, ale než jsme tam doběhli, tak jel přebrodit

potok, tak jsme zase všichni běželi na druhou stranu brodu a když jsme tam doběhli, tak se z červený Felicie jenom kouřilo.Všichni jsme ho pozdravili a každej si 

myslel, že je to kámoš někoho z nás. Ptali jsme se ho kam chtěl jet a on chtěl jet

zaparkovat k týpíčků. Když s námi přišel do kuchyně ptal se nás kde jsou vedoucí a Átayela řekl, že jsou to oni a pak se zeptal, kde je Kačka a tak jsme mu řekli , že si asi spletl tábor. Nasedl do své Felicie a vjel do potoka a byla to taková rána, že tam nechal spodní dekle od motoru. V jednu ráno nás vzbudili na večerní hru. Všichni byly naštvaný a já jsem byl nasr***. Nikoho večerní hra nebavila a tak jsme šli spát.

Pizíz

Pondělí – 9.7.

V pondělí jsme vstali v poledne. Při ranní písni přišel pa Krůs. Oběd byl v půl třetí odpoledne. Odpoledne konečně přijela Iléwin Cordoba JÉÉÉÉÉJ! Ale pak přišla ještě lepší zpráva Iléwin musela zaplatit 3700, takže bude muset makat až bude černá. Pak jsem šli hrát na Romea a Julii, šlapačky dupačky atd. Večer jsme zavedli večerní Ňuňání

Všichni

Úterý – 10.7.

V úterý jsme šli do Petrovic!!! Okíya šel s námi jenom v bederce, takže na něj všichni čuměli. Po cestě zpátky jsme hráli super hru. Átayela s Okíyou šli napřed a my

jsme se jim schovávaly. Adam ale nakonec vyhrál, ale o sušenky se rozdělil, ale Adam něco udělal špatně, protože ho celý den pronásledovala Faraonova pomsta.

Adam, Dan, Ruda

Středa – 11.7.

Ráno přiběhl nějaký člověk a zabodl doprostřed louky kůl se zprávou, že máme jít k Urkaní louce a tam bude další zpráva. Po snídaní jsme šli, ale nic tam nebylo. Pak byl oběd a polední klid. Po poledním klidu jsme šli na chvojí jenže jak jsme došli na místo, začal Átayela bubnovat, tak jsme se museli vrátit. Átayela nám řekl, že se

máme jít podívat na Urkaní louku a tak jsme šli, ale nic jsme nenašli. Átayela se tam šel podívat s Filipem, protože si řekli to přece není možné, ale taky tu šipku s další zprávou našli na které bylo, že se máme jít utábořit do lesa. Ještě v osm hodin večer jsme si zabalili věci a vyšli jsme. Když jsme se utábořili a uvařili večeři. Zahráli jsme si dvě hry mafiánů a potom jsme šli spát. V půl dvanácté si pro nás přišli

ostatní z tábora, protože hodně pršelo a hnala se sem bouřka. Rychle jsme všechno sbalili a vyrazili jsme do tábora. V táboře nám řekli, že jim trvalo

hodně dlouho než nás našli a potom jsme šli konečně spát.

Pája

Čtvrtek – 12.7.

Zhruba o půlnoci nás přišli vzbudit vedoucí, protože pršelo. Potom jsme šli do tábora, takže výlet se nezdařil. Dopoledne jsme šli na chvojí. Pak odpoledne

odjela Iléwin. Po svačině jsme šli opět na chvojí. Mezitím Átayela s Pizízem postavili třetí týpí. K večeři byli bramboráky.

Ruda

Pátek – 13.7.

Ráno jsme vstali. Ráno bylo jako obvyklé. Dopoledne jsme zase hráli pošty.

Filip

Sobota – 14.7.

Ráno jsme ukončili poslední spaní tohoto tábora. Když jsme dozpívali poslední ranní píseň, tak jsme dostali dřevorubecký krajíc chleba. Potom jsme šli balit a pak jsme postupně odjížděli domů.

Ruda

Fotky ze sekání [22. 6. – 24.6. 2012]

Fotky z Černolic [9. 6. 2012]

Fotky z Měřína [17. 3. 2012]

Zápis z kroniky:

Ráno v 9:25 jsme se setkali ve Hvozdnici u fary. Jeli jsme já (Daniel), Lucie (Luciště), Ruda, Leo, Andrej, Wakanteča, Okíya, Škuba a  Átayela. Cestou jsme se zastavili u Átayely pro Rudův mobil. Tak malej a přitom tak zábavnej, ale pak už jsme museli uklidit mobili, protože jsme dorazili na Měřín JÉJ!!! Došli jsme do šaten a převlíkli jsme se. Když jsme se převlíkli a vysprchovali, šli jsme na tobogán ( zase skoro všichni ), ale pak nám už končila karta a museli jsme jít. Převlíkli jsme se a šli do „do parku“, kde Andrej přečetl Kobylu.

Pak už jsme odjížděli a rozloučili se na faře.

Daník

Fotky z Kobyly [3. 3. 2012]

Zápis z kroniky:

Jel: Ruda, Leo, Dan, Átayela, Mithákši a Lucka.

Ráno ( výše uvedená ) část Mawadanů se sešla na autobusové zastávce ve Hvozdnici. Svezli jsme se budem na Smíchovské nádraží, kde jsme sedli na vlak ( přesně do vlaku ) a jeli jsme do Srbska. Nejdřív jsme vystoupali kopeček a prošli jsme u pramene, potom jsme vyšli pole a naše skupinka Mawadanů hrála živé člověče a veverčí ocásky, kde asi deset minut Ruda honil Daníka, přišlo mu chytřejší než s Rudou bojovat ( nevyšlo mu to ). Po několika minutách chůze jsme našli zbytky auta, tak jsme ho „opravili“. Po další cca půl půl hodině jsme došli na parkoviště u lomu Kobyla a po jídle a pití jsme hráli na Novináře – děti byli hvězdy a dospělí novináři a fotili nás šiškami a my jsme běhali za různé počty bodů. Potom na zpáteční cestě jsme si zahráli  na vojáky a hledali jsme vlajku a už jsme jeli zpět.

Andrej 

Fotky z Bařinky 2012 [4 – 11. 2. 2012]

Fotky z Prosečnice [21. 1. 2012]

Zápis z kroniky:

V Davli jsme se sešli na vlakovém nádraží a poté jsme jeli z Davle do Prosečnice a hráli jsme hru ANO, NE a JO, lístečky a také cestičky a u této hry jsme viděli mrtvou srnku, nebo co to bylo po té to situaci jsme si opíkali buřty a na to začalo sněžit. Když jsme došli na vlakové nádraží, tak jsme zašli do hospůdky (na čaj! pozn. red.) a vyhlašovali se hry. Poté jsme jeli domů. Druhý den sníh roztál. 

Leontýnka

Fotky z podzimní výpravy na Chroboly [26 – 30.10. 2011]

Zápis z kroniky:

Den první

Půl dne jsme seděli a autobuse, čtvrtinu dne jsme šli k chatce, přišli jsme (Átayela, Daník, Leontýnka, Lucka, Andrej a po nějakém čase Ziik ( asi v jednu hodinu )). Pršelo ( pravda už od prostředka cesty ). Potom co jsme se vybalili, šli jsme ven ( někteří ). Poté jsme hráli hry, nejprve Carcassonne, městečko palermo, kyneš a po knedlíčcích s vajíčky jako večeře jsme šli spát.

Andrej

Den druhý

Ráno jako první se probudil Ruda. A probudil všechny a pak jsme hráli se Ziikem, Rudou a se mnou Země město. A na to ( no kdo by to řekl, že jsme… ) snídali – óóu. Potom jsme hráli Sólo  a další hry. Oběd: párek v rozletu, ale….jeden přežil óóu. Víte co jsme dělali po no přecé, hráli hry až do večera. Ale nebyli tu Wakanteča a Okíya, tak Ziik pro ně dojel do Prachatic. Mezi tím jsme hráli Mafiány, Kyneš a taky jsme se Ziikovi a spol. schovali. Než jsme šli spát tak Ruda vymyslel Rudoboj a Átayela nám řekl, že máme dělat aspoň mluvící boj, ale byli jsme moc hlučný tak jsme musely hrát pantomimický boj a nakonec to dopadlo tak, že Átayela nám četl Ostraváka a mi leželi.

Leontýnka

Den třetí

Ráno Andrej hrozně chrápal ( probudil mě – Rudu ). Po snídani jsme šli na výlet do Libína. Po cestě jsme sbírali kešky. První keška byla na takovém velkém šutru – našel ji Daník. Pak jsme šli na Libínskou rozhlednu. V lese u rozhledny byla další ( a tento den poslední ) keška. Našel ji Ruda ( já ). Potom jsme šli di Libína. Tam se Átayela s Wakantečou hádali kudy jít. Šli jsme podle Wakanteči a došli jsme do srubu ( z čehož plyne ponaučení: důvěřujte Wakantečovi). K Večeři byl buřtguláš. Okýia říkal, že je to moukovec. To je něco mezi králíkem a slepicí. Po večeři jsme hráli mafiány a pak nám Átaylea četl den trifidů.

Ruda

Den čtvrtý

Šli jsme na krátký výlet, na kterém jsme hledaly kešky, našli jsme kolem pěti. Na oběd jsme se vrátili ( omyl na večeři ) a dál už si nepamatuji ( asi se opil pozn.red. ).

Daník

Den pátý

Uklidili jsme, rozdali jsme si zbytky jídla ( vyrabovali jsme kuchyň ) a kolem 11:00 jsme vyrazili a Ziik jel autem. Když jsme byli v Prachaticích , tak Ziik už byl doma. Jeli jsme vlakem do Vodňan a pak autobusem do Prahy. 

Ruda

Fotky z tábora 2011 [13 – 27.8. 2011]

Den první

Dnes jsme přijeli do tábora. Hned jak jsme přijeli, vydali jsme se na chvojí, ale zastihl nás déšť. Tak jsme si udělali přestávku a pak zase na chvojí. Potom se Andrej pokusil udělat sluneční hodiny, nepovedlo se mu to ( samozřejmě ). Poté se nám ještě přihodily dvě nehody. Ruda se říznul svým kapesním nožem a Andreje pobodaly vosy.

Den druhý

Ráno jsme našli zprávu na týpíčku, kterou našel Dan. Pak jsme šli za nějakým křížem, na hledání jsme se ztratili jeden a půl hodiny. Potom byl oběd. Po obědě jsme šli hledat indície k pokladu. Když jsme hledali, přijel Pizíz s Leontýnou ( která za chvíli odjela ). Pak jsme šli hledat Drkačův hrob, u kterého byl poklad. Bylo to to 540 Mawů.

Den třetí

Dneska ráno jsme si koupili letenky do Havany na Kubu. Stálo nás to rovných sto Mawů. Když jsme se na Kubě vypravili za domorodci, potkali jsme kubánce, kterému Fidel znárodnil
úrodu tabáku. Museli jsme mu sehnat tabák a přitom se z nás stali opravdový dealeři tabáku. Prodali jsme mu ten matroš, dostali jsme 80 Mawů. Chtěl nám sice dát 20 Mawů, ale usmlouvali jsme to. Než jsem šli za kubáncem, Dan se strašlivě naštval, protože mu Ruda hodil do ohniště, i když to vlastně byla Danova vina. V tom největším lijáku utekl jenom v triku do lesa a nechtěl se vrátit ani když na něj Mithákši navolala. Podle mě měl dostat čepičku retardéra, ale nedostal nic. Tento den jsme měli hlídky.

Den čtvrtý

Dne 16.8.2011 jsme započali karneval. Dělo se to 16.8.2011. Daník měl podle mě pižfrděnýho papoucha. Andrej vypadal jako strom. Když Andrej přišel před porotu………porota řekla: „Jak se jmenuješ?“ Andrej: „Andrej“. Pak přišel mocný Šukanýr. Toho porota ohodnotila dne 16.8.2011 jako nejvtipnější! Potom přišel Šaman. A nakonec pája jako lesní víla. Měla na sobě pouze přírodní materiály. A byla ohodnocena jako nejekologičtější. To vlastně jěště není konec. Eště Ruda jako Štrašce lesa, ale když do něho foukl vítr už na sobě nic neměl, protože ta kůra nedržela.

Pizíz(cenzurováno)

Den pátý

Sydney

Měli jsme olympiádu, rozdělenou na tři základní části: Vybika vracečka, veverčí ocásky vracečka a střelba z luku. Vybika byla na dvě části a vítězem prvního kola se stal Adam a druhýho Ruda. Potom byly veverčí ocásky, byly na tři kola, vítězové byly Pizíz a Adam (Pizíz 2x). Potom byly hry mimo olympiádu, první byl tr pa slík. Potom byla dotyková baba, při níž byl Dan vyloučen ( vyloučil se sám ). Potom za něco dostal trest a celý zbytek dne seděl v kuchyni. V době poledního klidu na stole byly houby a Iléwin se zeptala Rudy co to jsou za houby. Ruda odpověděl „Hmm… nevím co to je, ale každopádně je to jedlý!!“. Potom mohla pokračovat olympiáda, střelba z luku. Střílelo se na terč: ( deset, dvacet, padesát, sto ) které číslo jsme trefili, tolik Mawů jsme dostali ( šedesát bodů ).

Večer na pou jsme zhasli olympijský oheň ( petrolejovou lampu ), no a to byl konec dne.

Den šestý

Ráno jsme do Dakaru. Tam jsme jeli relly Dakar. První etapa se jela nejvíce do kopců. Tam zvítězil tým Reap ( Adam, Pája, Ruda ) a naopak prohrál tým Peat ( Dan, Pizíz, Andrej ) . Druhá etapa se konala kolem celého tábora. Tam naopak vedl tým Peat. Na svačinu přijela Leontýnka. Následovalo zdlouhavé přivítání. Pak jsme šli konečně na svačinu. K svačině byla buchta. Pak jsme konečně jeli třetí etapu a  u týmu Peat se musel vyměnit řidič ( kvůli váze ). Tam saze vedl tým Reap. Po dokončení druhé etapy jsme šli hrát hry. Nejdřív jsme hráli hru evoluce. Tam pokaždé vyhrál Adam. Pak jsme hráli zvířátka ze skoro celého lesa. Nejdřív se zneškodnil první lesák a navíc úplně sám píchla ho vosa. Druhého lesáka zneškodnil Dan. Lesák totiž kvůli němu spadla a přestal lovit. Pak jsme jeli čtvrtou etapu a za volant musel Daniel za tým Peat. Ale tým Peat stejně prohrál. Pak bylo pou a šlo se spát.

Den sedmý

Bomba v letadle

1.část dne

Ráno jsme se probudili v letadle a Daník našel bombu a my jsme jí museli zlikvidovat. Nejdřív jsme museli jít k inity a vyluštit šifru, abychom mohli zničit tu bombu. Vyluštili jsme, že máme  jít ke starému sněmovišti. Tam jsme zjistili, že u týpíjovek je další šifra ta nám nešla, po dlouhých hádkách Andrej na to přišel. Tam jsme se dozvěděli, že vlastně nevíme jak to luštit. Tak jsme si šli vychladit hlavy až na Andreje a na Adama, ty zjistili že předchozí šifře jsme vynechali řádek. A tak jsme nakonec tu bombu před bouchnutím zneškodnili.

2.část dne

Ráno nám náčelník rozdal rukavice na zabíjení a lístečky a na těch bylo napsáno koho právě máme zabít, hráli jsme totiž mafiány. Většinu zabila Mithákši, ale vyhrál Andrej.

To byla celodenní hra.

Leontýnka

Den osmý

Peking

Ráno jsme dostali za úkol vyrobit si čínské hůlky. Trvalo nám to dost dlouho a dostkrát se nám to nepovedlo, ale nakonec se nám to povedlo. Větší problém byl se najíst. Oběd byl sice dobrý, ale moc nám to s těma hůlkama nešlo. Odpoledne jsme hrály kohoutí zápasy. Večer byly hlídky. Za celou moji hlídku se nic nestalo.

Den devátý

Peking

Ráno na pou nám Átayela řekl, že si máme postavit pevnost ( čínskou zeď ). My jsme si však postavili jednu hlavní a dvě vedlejší. Měli jsme šiškovou válku. Átayela přišel dvakrát, ale my jsme ho odklidili. Pak si přivedl pomocníky Karla a Okíyu. Zvítězili jsme. Potom přišli všichni z tábora a šli na nás. Prohráli jsme a Iléwin nám vzala vlajku.

Pak byl oběd. Po poledním klidu jsme hráli hry. Večer jsme hráli bang, pak byla pou a šli jsme spát.

Den desátý

Opět Peking

Ráno jsme se probudili ( jako vždy ), ale dozvěděli jsme se, že půjdeme do Petrovic ( jupí ). Tam jsme nakoupili a šli jsme se tam vykoupat do bazénu. Bazén byl celkem špinavý ( dokonce v něm byla ryba a splešťule ) , ale na veřejný bazén byl poměrně čistý. Koupali jsem se tam cca do 4 hodin odpoledne. Pak nás Wakanteča odvezl do tábora.

Den jedenáctý

Irkutsk

Tento den jsme vyráběli elektro-energiji. Hledali jsme uran ( postříbřené šišky ). Ale předtím jsme snídali. Služba nám udělala padesát rohlíků. Átayela „Mám šestej rohlík….sedmej…..osmej“. Potom co došli rohlíky Pizíz a Adam začali stavět elektrárnu a zbytek začal těžit uran. Až všechno bylo hotovo začli jsme štěpit atomy ( pálit šišky ), ale nepovedlo se nám spustit reakci ( oheň nám vyhasl ), ale slunce svou chemickou reakci spustilo pro dnešek tak dobře, že nebylo téměř možné opustit stín. Skoro celou dobu jsme hráli Bang. Večer na pou nám Čanku hrál na kytaru. Potom nám dali letenku do Prahy.

Pád

Kolem půl druhé se náš letoun Tupolev 154 zřítil do lesa. My jsme měli štěstí , vyskočili s padákem, pak jsme se hledali po lese a až jsme se našli, šli jsme spát.

Den dvanáctý a třináctý

Výprava do Novosibirsku

Druhý den po pádu jsme šli hledat letiště. Šli jsme na Keple! Tam jsme přespali. Večer začalo pršet a ráno jsme byli všichni mokrý. Ráno jsme to zabalili. Volali jsme Čankovi, aby nás odvezl, ale nebral to. Tak jsme šli domů péšo. Když jsme přišli pověsili jsme věci a Átayela šel spát a mi jsme odpočívali do konce dne.

Pizíz

Den čtrnáctý

Sucho a poslední den

Když jsme se probudili, tak jsme stávali v suchých spacakách. Po snídani byla pou a tam jsme se dozvěděli že konečně letíme do Prahy a taky že skoro celý den budeme hrát hry.

1.hra Hututu

2.hra Středověk

3.hra a kdo chtěl tak hrál Bang

Skončili jsme hry, protože bylo šílené vedro. Na večer přijela návštěva. Přijeli rodiče Átayely a Pizíze. Stmívalo se víc a víc a pak jsme šli na staré sněmoviště. Když jsme si sedli tak jsme se museli postavit a Čanku rozdělal oheň třením dřev. Na to jsme spívali a když jsme rozdali tawakin a udělali, vyřešili věci který jsme měli, tak jsme šli spát.

Leontýnka

Fotky ze sekání [17 – 19.6. 2011]

Fotky z výpravy na Kameny [10 – 12. 6. 2011]

Zápis z kroniky:

Kdo jel:

Ruda, Pizíz, Átayela, Mithákši, Andrej, Leo.

Den první

Na Kameny jsme jeli autobusem č. D90. Když jsme tam přijeli, ještě jsme šli asi 5km na místo určení. Když jsme přišli na Kameny, tak jsme s Átayelou postavily přístřešek a ostatní připravovali  oheň. K večeři jsme měli roztrhlí párky.

Den druhý

Druhý den jsme uspořádali soutěž o nejlepší přehradu ( já jsem to samozřejmě vyhrál ). Dál jsme hráli liščí ocásky a pak jsme se koupaly.

Třetí den

Třetí den strašně pršelo a jeli jsme do loděnice, tam jsme měli k jídlu čínu a hráli jsme stolní fotbal a bang a jeli jsme domů. 

Pizíz

Fotky z velikonoční výpravy na Chroboly [21 – 25.4. 2011]

http://www.youtube.com/watch?v=3L2a28Ww_do

Fotky ze Staré Prahy [9. 4. 2011]

Zápis z kroniky:

Účastníci: Leontýnka, Ruda, Andrej, Átayela, Mithákši

V sobotu ráno jsme všichni stávali aspoň ti co jeli na výpravu, že ano Daníku! Já a Átayela jsme stávali asi jako první i na zastávce jsme byli jako první. Na konec jsme se sešli u jeskyně né u ledajaké jeskyně, byla žlutá a byla na Smíchově, byl to vchod do metra. Pak jsme jeli autobusem, metrem ( někdo jel autem ), autobusem, pěšky a byli jsme tam. Na místě jsme se nahlásili a vylosovali jsme si skupinku a pak přestávka, ale po chvíli jsme se nudili, protože jsme neměli co hrát, tak jsme si zahráli Babička z Číny. Po dlouhé době jsme se rozdělili do skupin a vyšetřovali jsme vraždu pana Rohlíčka. Většina lidí podezřívala mladý Rohlíčkoví snoubence  Kočího a někdo zahradníka. Když jsme jeli domů, tak Mithákši nás vedla tak blbě, že jsme jí říkali zlounko! Nakonec jsme dojeli domů v pohodě. 

Leontýnka

Fotky z Ameriky [26. 3. 2011]

Zápis z kroniky:

Účastníci:
Ruda, Leontýnka, Stefy, Pizíz, Andrej, Átayela, Danča, Mithákši, Ziik

Ráno jsme se sešli na Smíchovském nádraží a já jsme to málem nestihl. Taky
jsme si spletl tašky, vzal jsem si školní. Musel jsem si koupit jídlo z Mekáče. Jeli jsme vlakem ke Karlštejnu, celou výpravu jsme hrály hru na lístečky a klíště. Po hraní kontaktu jsme přišli k malé Americe. Ale malá Amerika nám nestačila, takže jsme šli do velké Ameriky, kterou jsme si spletli s Mexikem. Hráli jsme na živé člobrdo. Přes Rudův dalekohled jsme na dně Mexika uviděli tabulku. Pak jsme se vraceli na nádraží a výprava skoro skončila.

Andrej

http://www.youtube.com/watch?v=uBR5c_x9qJg

Fotky z Bařinky [26. 2. – 5. 3. 2011]

Fotky z Kocáby [5. 2. 2011]

Zápis z kroniky:

V sobotu 5.2 jsme jeli z Hvozdnice do Lečice. Šli jsme podél Kocáby přes Askalonu a jiné osady. Cestou jsme hráli několik her. Bouřku, Nekonečný příběh…..hlavním hrdinou N.p. Byl Občůrko ( dříve Obscurio ). Pak jsme došli do Hvozdnice. Tam jsme hráli bibiku. Byl jsem tam já Átayela, Leo a Lucka. Kroniku jsem nechtěl, ale výlet se mi líbil.

Konec šmitec

Ruda

Pokračování:

Každou chvíli jsme svačili. Na jednom místě byla tyč a u toho míč a okolo toho bylo bláto a Ruda spadl do něho. V nekonečném příběhu jsme 6x zničili svět, ale vždycky to přežila Pamela Endrsn a Občůrko. Celí příběh vznikl od zelí. Na konci nás boleli nohy a když jsme byli ve Hvnozdnici, tak bylo kolem 3. Átayela nám řekl, že tam musíme být být do 3 hod. Jinak každá vteřina jeden dřep. Opravdoví konec šmytec. 

Ruda je ostuda ostudná! Kroniku měl doma měsíc a stejně nic nenapsal.

Fotky z prvních vánoc [18. 12. 2010]

Fotky z první dětské výpravy do Bojova [13. 11. 2010]

 Zápis z kroniky:

 V sobotu 13. listopadu jsme šli na naši první výpravu do klinecké štoly. Bylo nás osm – Andrej, Daník, Leontýnka, Ruda, Átayela, Iléwin, Mithákši a Wakanteča. Vyšli jsme okolo půl desáté z fary. Cesta k cíli – štole u Klínce byla zdlouhavá, tak jsme si ji urychlovali spoustou her. Hráli jsme hru Klíště, kdy jsme museli nenápadně připnout na někoho kolíček. Prohrál ten kdo měl při vyhlášení kolíček na sobě. Také jsme hráli Bouři. Kolem půl jedenácté jsme byli blízko Bojova. Na chvíli jsme se zdrželi na kopci. Některé z nás chůze tak zmohla, že ještě před sestupem vytáhli svačinu. Když jsme kousek popošli, ocitli jsme se na místě jako stvořeném pro hru na medvědy. Každý si našel svůj strom a souboj mohl započít. Průběh hry byl vážně napínavý, ale nakonec byli dva vítězové – Andrej a Leontýnka. Hra na medvědy nás vyčerpala, ale naštěstí už jsme byli velmi blízko cíle naší cesty.      

Zanedlouho jsme vyslali Wakanteču, aby jeskyni prozkoumal. Tvářil se nebojácně a chtěl vyrazit bez baterky. Po chvíli se ale vrátil. V jeskyni byla taková tma, že ani takový borec jako Wakanteča si netroufl jí projít bez světla. Jako první odvážlivec z řad dětí byl zvolen daník. Když prošli i ostatní, zjistili, že Daník není k nalezení a asi se v jeskyni ztratil. Ale ne! Jen se schoval a ztracení předstíral, to jsme si všichni oddychli. Pokračovali jsme cestou kolem Bojovského potoka, a když jsme dorazili k brodu, zastavili jsme se, abychom rozdělali oheň. Když plápolal, vytáhla Mithákši z batohu překvapení dne – buřty! Opékali jsme, jedli zbytky svačiny, popíjeli čaj a bavili se. Také jsme vyhlásili „vítěze“ hry klíště. Byl to Andrej. Kolíček Andrejovi připíchnul Ruda jako pomstu za to, že ho cestou Andrej uhodil. Když jsme zaplnili pupky, zahráli jsme si hru o nejlepší sladkost. Vyhrála Rudova Margotka, ale Daníkova sušenka taky nebyla vůbec špatná. To už jsme se ale pomalu chystali k odchodu. Ruda, Leontýnka, Daník a Andrej zahladili ohniště tak dobře, že ani nebylo poznat, že tu někdy nějaké bylo. Ještě před odchodem jsme hráli Liščí ocásky. Bývali bychom je hráli snad až do večera, ale Wakanteča a Mithákši se obávali, že nestihneme dojít včas, tak jsme vyrazili směrem do Hvozdnice. Tak jsme šli a šli a pořád šli do kopce, až jsme najednou vyšli ve Sloupu. Cestou nás sužovala hrozná žízeň. Nikdo z nás už neměl nic k pití a cesta před námi byla ještě dlouhá, tak jsme se museli pospíšit. Někde za Sloupem se Andrej naštval. Důvod naštvání se? Protože se naštval! Do Hvozdnice jsme dorazili asi o půl hodiny dřív. Spasila nás Iléwin, protože došla domů pro pití. Při čekání na rodiče jsme hráli vybíjenou, tak nám čas rychle utíkal. Nejdéle jsme se načekali na rodiče Zuntovi.

Fotky z talířovky [18. 9. 2010]

Fotky z přechodu hřeben vysokých Tater [20 – 28. 8. 2010]

Fotky z tábora 2010 [31.7 – 14. 8. 2010]

Fotky z Banátu [2 – 10. 7. 2010]

Fotky ze sekání [25 – 27. 6. 2010]

Fotky z jarního Cyklotreku okolím Mělníka [22. 5. 2010]

Fotky z 30-letého táboření na Kepeláku [1 – 5. 4. 2010]

Fotky z Bařinky 2010 [27. 2 – 6. 3. 2010]