Fotky z tábora 2012 [30. 6. – 14.7 2012]

Zápis z kroniky:

Účastníci: Mithákši, Átayela, Okiýa, Wakanteča, Danča, Iléwin, Luciště, Filip, Adam, Pizíz, Ruda, Daník a Pája.

Návštěvnívi: Čanku, Klára, Maške, Wačí a Zbyněk

Sobota – 30.6.

V sobotu ránu jsme se sešli na Smíchově. Autobus nás zavezl na náměstí v Sušici, kde na nás čekal Čanku s jumperem a odvezl

nás v kufru dodávky. Měli jsme tam tmu, takže to byla sranda. Na táboře když jsme vybalili věci, jsem museli jít na chvojí.

Chvojí píchalo a k tomu bylo horko, takže jsme byli unaveni. Večer jsme na ohníčku opékali buřty a Čanku nám k tomu zahrál pár

písniček. Večer jsme v klidu usnuli, ale v noci byla velká bouřka a vítr, až se nám trochu kýval stan.

Pája

Neděle – 1.7.

Přes noc byla strašná bouřka, až nám z toho spadla latrína. Na ranním pow nám byla sdělena táborová hra. Naším úkolem byla

najít kotlíky se surovinami. Při cestě jsme vymýšleli název našeho města. Verdikt není známí, ale tady jsou nejlepší: Sheldonopolis, Springfield, Dota city, Los dotas….. Nejlepší byl Sheldonopolis, ale nikdo se mnou nesouhlasil. Kotlík jsme i při

nejlepším vůli nemohli najít a tak nám to musel Átayela znova vysvětlit. Našli jsme čtyři kotlíky, ale ten kámen nemůžem najít! Když už začínalo pršet, tak jsme se na to

vykašlali a šli do tábora. Večer opět pršelo a tak jsme neměli hlídku.

Daník a Adam

Pondělí – 2.7.

Ráno několik z nás probudil křik vran. Dopoledne jsme našli pátý kotlík. Odpoledne jsme stavěli budovy: kamenolom, pila dřevorubecké stavení.

Filip a Ruda

Úterý – 3.7.

Ráno vypadalo jako normální, pár deštivých přeháněk. Mezitím Wakanteča a já jsme káceli dřevo, Dali jsme si asi tři hodinovou pauzu a pak jsme to doštípali. Kolem sedmé hodiny večer začalo pršet. Déšť nepřestával a zesiloval se. Potok pomalu stoupal k výšinám. Přes dolní lávku tekla voda a celou noc pršelo. K ránu byl potok v poho a déšť přestal. Ráno bylo v poho.

Pizíz ( cenzurováno )

Středa – 4.7.

Ránojsme lovili skautskou lednici pod stromem. Potom jsme hráli hru jménem pošty. Předávali jsme různé dopisy a vyhýbali jsme se indiánovi. Když nás chytl

indián tak nám sebral nějaké peníze. Vyhrál Ruda, protože měl nejvíc peněz. Večer sme stříleli z luku. V noci k nám přišli skauti sebrali nám: sladkosti, hrnce, sekeru…. Přidal se k nám pes jménem jarmil. Prohlásili jsme ho za táborového psa. Později

jsme zjistili, že se jmenuje Čárlí. Jednou se rozeběhl do lesa, ale my jsme nevěděli proč a pak jsme zjistili, že se hnal za zajícem. Když dostal vodu a za jídlo kus kus napil se, ale jídla se ani nedotkl. Z potoka vylovil buřty, které nám při velkém dešti uplavali a snědl je.

Filip

Čtvrtek – 5.7.

Ráno( tedy spíš dopoledne ) jsme šli skautům vrátit přepad. Vzali jsme jim vlajku a tu jejich posvátnou sekyrku, ale když nám dali naše věci, tak jsme jim je vrátili.

Byla to nuda, protože se vůbec nebránili. Potom šli Átayela, Wakanteča a Pizíz vrátit Jarmila ( Charliho ). Poté jsme zjistili, že se jmenuje Johny. Také jsme dražili směky a zpívali jsme písničky a hráli Otce Abrahama, co měl sedm synů.

Ruda

Pátek – 6.7.

Wakanteča, já, Pepa a Átayela jsme šli na bombo kládu ( průměr 35 centimetrů pozn. red. ) a udělali jsme z toho špalíky do kamen. Strom nechtěl jít k zemi a

tak jsme ho káceli na dvakrát, pepovi se udělali dva puchejře. Strom jsme nesli dolů a nasekali ho. Strom jsme káceli k zemi hodinu a půl. Ruda byl nemocnej a pája taky. Všichni měli blitku a sračku.

Pizíz

Sobota – 7.7.

V sobotu v půl osmé služba vstala, rozdělala oheň a čekala až přijede Iléwin Cordoba s rohlíkama na snídani. Když konečně přišli, oznámili nám, že autu prasknul řemen. Naštěstí tu byl Zbyněk s autem a odjel pro rohlíky. Když jim Átayela zavolal proč tam jsou tak dlouho, řekli nám, že jeli do Klatov vyměnit řemen. A tak byla snídaně v půl jedenácté. Po pozdním poledním klidu jsme šli střílet z luku. Když jsme skončili a šli do kuchyně, byla tam cedulka s nápisem:

„Jestli chcete svoji svačinu vidět v celku jděte po mých stopách“. Když jsme dorazili ke třetí šipce a šli dál čtvrtou už jsme nenašli, tak nám jí Wakanteča ukázal. Trvalo 

nám hodně dlouho než jsme svačinu našli a vrátili se do tábora. Večer jsme potom měli večeři a při pow nám rozdali Tawakin. 

Pája

Neděle – 8.7.

Když jsme vylezli ráno z týpí, viděli jsme přicházet dospělí s dětmi. Mysleli jsme si, že je to Andrej, ale přijela nějaká banda zmatených rodičů, kteří své děti vezli na skautský tábor, a tak jsme je poslali pryč. K večeru jsme viděli jet auto do našeho tábora, tak jsme všichni běželi k autům, ale než jsme tam doběhli, tak jel přebrodit

potok, tak jsme zase všichni běželi na druhou stranu brodu a když jsme tam doběhli, tak se z červený Felicie jenom kouřilo.Všichni jsme ho pozdravili a každej si 

myslel, že je to kámoš někoho z nás. Ptali jsme se ho kam chtěl jet a on chtěl jet

zaparkovat k týpíčků. Když s námi přišel do kuchyně ptal se nás kde jsou vedoucí a Átayela řekl, že jsou to oni a pak se zeptal, kde je Kačka a tak jsme mu řekli , že si asi spletl tábor. Nasedl do své Felicie a vjel do potoka a byla to taková rána, že tam nechal spodní dekle od motoru. V jednu ráno nás vzbudili na večerní hru. Všichni byly naštvaný a já jsem byl nasr***. Nikoho večerní hra nebavila a tak jsme šli spát.

Pizíz

Pondělí – 9.7.

V pondělí jsme vstali v poledne. Při ranní písni přišel pa Krůs. Oběd byl v půl třetí odpoledne. Odpoledne konečně přijela Iléwin Cordoba JÉÉÉÉÉJ! Ale pak přišla ještě lepší zpráva Iléwin musela zaplatit 3700, takže bude muset makat až bude černá. Pak jsem šli hrát na Romea a Julii, šlapačky dupačky atd. Večer jsme zavedli večerní Ňuňání

Všichni

Úterý – 10.7.

V úterý jsme šli do Petrovic!!! Okíya šel s námi jenom v bederce, takže na něj všichni čuměli. Po cestě zpátky jsme hráli super hru. Átayela s Okíyou šli napřed a my

jsme se jim schovávaly. Adam ale nakonec vyhrál, ale o sušenky se rozdělil, ale Adam něco udělal špatně, protože ho celý den pronásledovala Faraonova pomsta.

Adam, Dan, Ruda

Středa – 11.7.

Ráno přiběhl nějaký člověk a zabodl doprostřed louky kůl se zprávou, že máme jít k Urkaní louce a tam bude další zpráva. Po snídaní jsme šli, ale nic tam nebylo. Pak byl oběd a polední klid. Po poledním klidu jsme šli na chvojí jenže jak jsme došli na místo, začal Átayela bubnovat, tak jsme se museli vrátit. Átayela nám řekl, že se

máme jít podívat na Urkaní louku a tak jsme šli, ale nic jsme nenašli. Átayela se tam šel podívat s Filipem, protože si řekli to přece není možné, ale taky tu šipku s další zprávou našli na které bylo, že se máme jít utábořit do lesa. Ještě v osm hodin večer jsme si zabalili věci a vyšli jsme. Když jsme se utábořili a uvařili večeři. Zahráli jsme si dvě hry mafiánů a potom jsme šli spát. V půl dvanácté si pro nás přišli

ostatní z tábora, protože hodně pršelo a hnala se sem bouřka. Rychle jsme všechno sbalili a vyrazili jsme do tábora. V táboře nám řekli, že jim trvalo

hodně dlouho než nás našli a potom jsme šli konečně spát.

Pája

Čtvrtek – 12.7.

Zhruba o půlnoci nás přišli vzbudit vedoucí, protože pršelo. Potom jsme šli do tábora, takže výlet se nezdařil. Dopoledne jsme šli na chvojí. Pak odpoledne

odjela Iléwin. Po svačině jsme šli opět na chvojí. Mezitím Átayela s Pizízem postavili třetí týpí. K večeři byli bramboráky.

Ruda

Pátek – 13.7.

Ráno jsme vstali. Ráno bylo jako obvyklé. Dopoledne jsme zase hráli pošty.

Filip

Sobota – 14.7.

Ráno jsme ukončili poslední spaní tohoto tábora. Když jsme dozpívali poslední ranní píseň, tak jsme dostali dřevorubecký krajíc chleba. Potom jsme šli balit a pak jsme postupně odjížděli domů.

Ruda